Proměřte závislost svorkového napětí US na odebíraném proudu I u dvou základních typů elektrochemických zdrojů (alkalická a zinko-chloridová baterie).
Získané hodnoty závislostí vyneste do grafů US = US(I) a tvary obou charakteristik srovnejte s teorií.
Určete základní parametry zkoumaných zdrojů (elektromotorické napětí Ue a vnitřní odpor Ri). Vzájemně je srovnejte a určete, jak souvisí s reálnými vlastnostmi zdrojů (tvrdostí zdrojů).
Ze získaných parametrů obou zdrojů určete jednotlivé zkratové proudy a porovnejte je s hodnotami získanými prodloužením (extrapolací) lineárních regresí naměřených charakteristik.
Spustíme vzdálený experiment ZACHaRIAS – Zatěžovací charakteristika zdroje.
Zvolíme si typ proměřovaného zdroje. Uložíme hodnotu napětí naprázdno, která odpovídá elektromotorickému napětí zvoleného zdroje.
Pomocí posuvníku (PC) či tlačítek + a – (tablet) postupně zvyšujeme odebíraný proud ze zdroje.
Pro jednotlivé hodnoty nastaveného proudu odečítáme hodnoty svorkového el. napětí, které ukládáme do připravené tabulky.
Naměřené hodnoty průběžně kontrolujeme v grafu, v případě větších mezer mezi body měřené závislosti doměřujeme chybějící části.
Po naměření potřebného počtu dat zvolíme další typ zdroje a měření opakujeme.
Po proměření charakteristik všech zdrojů (a uložení všech souborů experimentálních hodnot!) snížíme odebíraný proud na nulu a vzdálený experiment opustíme.
Otevřeme zvolený soubor experimentálních dat v tabulkovém procesoru (MS Excel, Oo Calc, Google Tabs, Kingsoft Spreadsheets…).
Pro první zdroj vyneseme závislost svorkového napětí na odebíraném el. proudu do grafu. Zkontrolujeme tvar získané závislosti s předpokládaným tvarem.
Rovnici získané závislosti nejlépe určíme pomocí regresní přímky (lineární regrese). Směrnice regresní přímky odpovídá vnitřnímu odporu zdroje – viz vzorec (5), absolutní člen získané lineární závislosti odpovídá elektromotorickému napětí.
Obdobným způsobem určíme potřebné parametry pro druhý typ zdroje.
Pomocí hodnot elektromotorického napětí a vnitřního odporu zdroje určíme velikost zkratového proudu obou zdrojů.
Využijeme možnosti prodloužení regresní přímky do vyšších hodnot, než jsou naměřené maximální proudy. Tím můžeme (na základě změřených hodnot a předpokladu pokračující lineární závislosti) odhadnout hodnotu zkratového proudu - průsečík s proudovou (vodorovnou) osou.
Vzájemně srovnáme základní parametry zkoumaných zdrojů (elektromotorické napětí, vnitřní odpor a zktratový proud) a srovnáme je i s reálnými vlastnostmi zdrojů.